|
ŽIVOČIŠNÁ ŘÍŠE |
 |
Nový klíč k neuvěřitelné migraci krabů
Michal Andrle (02.09.2010)
Spontánní migrace miliónů krabů nachových (Gecarcoidea natalis) za pářením ze souše do moře je jedinečný a podle očitých svědků neobyčejně fascinující jev. Britští vědci nedávno přišli s důkazem, že milióny krabích těl dokáží „přešaltrovat“ z klidového do pochodového režimu díky hormonálním změnám.
|
|
ŽIVOČIŠNÁ ŘÍŠE |
 |
Vosy nesnášejí podvodníky
Michal Andrle (25.08.2010)
Černé pruhy na hlavách vosíků skvrnitých jsou pro jejich potenciální soupeře znamením, že takto vybarvený majitel je nebývalým silákem a ostatní členové společenství se mu mají podrobit. Vzácná mutace však může způsobit, že i slabší jedinec může vypadat dominantně. Když jej ale ostatní odhalí, je zle!
|
|
POČASÍ A PODNEBÍ |
 |
Zelená, nikoliv modrá planeta
Michal Andrle (18.08.2010)
Běžně máme za to, že barva oceánů je modrá. To však není tak docela pravda - ve skutečnosti se totiž mění místo od místa podle toho, jaká je v ní koncentrace fytoplanktonu. Podle posledních výzkumů je koncentrace zelených řas obrovsky významným faktorem pro cirkulaci vzduchu a zejména tvorbu hurikánů.
|
|
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ |
 |
Antibakteriální ponožky nepřejí životnímu prostředí
Josef Querelle (17.08.2010)
Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.
|
|
PŘÍRODA |
 |
Vznikl život mezi plátky slídy?
Michal Andrle (09.08.2010)
Na otázku, jak a kde vlastně vznikl život, dodali vědci v průběhu posledních zhruba 100 let již pěknou řádku odpovědí. Jedna z posledních z hypotéz předpokládá, že nejideálnější podmínky pro vznik života panují mezi plátky běžného minerálu - slídy.
|
|
POČASÍ A PODNEBÍ |
 |
Povodně v Benátkách a skvrny na Slunci
Josef Querelle (03.08.2010)
Snad každý školák ví, že slapové jevy, tedy střídání přílivu a odlivu, jsou způsobeny především přitažlivostí Slunce a Měsíce. Podle portugalských vědců však mohou mít svou ozvěnu na Zemi i takzvané „sluneční skvrny“.
|
|
ŽIVOČIŠNÁ ŘÍŠE |
 |
Jedinečný pohyb housenek
Michal Andrle (26.07.2010)
Pohyb housenky pozoroval někdy snad každý z nás. Když si však na jejich pomalé sunutí kupředu posvítí vědci prostřednictvím moderních technologií, zjistí, že mechanismus jejich pohybu je mnohem složitější, než to na první pohled vypadá. Nápady odkoukané od housenek by mohly být v budoucnu využity pro konstrukci robotů.
|
|
PŘÍRODA |
 |
Houby jsou důležitější, než vypadají
Michal Andrle (21.07.2010)
Pro většinu z nás jsou houby v podstatě jen ceněnou trofejí z podzimních sběračských výprav či prostě jen položkou při nákupu v supermarketu. Naše planeta by však byla bez hub sotva planetou plnou života. Na klíčovou roli jisté skupiny hub v celoplanetárním ekosystému kápli nedávno vědci z univerzity v britském Yorku.
|
|
ŽIVOČIŠNÁ ŘÍŠE |
 |
Nový mechanismus evoluce: „evoluční vypůjčka“
Michal Andrle (13.07.2010)
Každý z nás by asi potvrdil, že něco si koupit nebo vypůjčit je vždy jednodušší, než si to sám vyrobit. Právě tento ve své podstatě jednoduchý mechanismus nedávno nalezli američtí biologové i v živé přírodě. U mušek octomilek se objevil výjimečně rafinovaný typ vypůjčování schopností od bakterií.
|
|
ROSTLINNÁ ŘÍŠE |
 |
Rostliny jsou chytřejší, než si myslíme
Michal Andrle (30.06.2010)
Kanadští vědci přišli nedávno se zjištěním, že rostliny mají řadu vlastností, dříve připisovaných pouze živočichům. Jednou z nich je i schopnost dobře zvážit, zda má cenu vydávat se nebezpečnou výpravu za potravou. Pochopitelně, že ne „po svých“, ale díky růstu svých kořenů.
|
|
ŽIVOČIŠNÁ ŘÍŠE |
 |
Nastává éra velkochovů čmeláků?
Milan Koukal (18.06.2010)
Tušíte, že rajčata či jinou zeleninu, kterou s chutí jíte, svou prací možná zajistili bručící čmeláci? V současné době jsou neúnavnými pracanty nejen tradičně na rozkvetlých loukách, ale stále více tyto dělníky vítají velké skleníky či tzv. izolátory – uzavřené prostory, kryté plastem.
|
|
PŘÍRODA |
 |
Objev: Proč vidí hadi i v noci?
Michal Andrle (18.06.2010)
Hadi jsou prakticky bez výjimky predátory, velká část z nich navíc loví v noci. Pro vylepšení jejich loveckých schopností se u některých z nich vyvinul zvláštní orgán, který jim umožňuje vidět v infračervené části spektra. Američtí vědci nedávno publikovali článek, v němž odhalili podstatu nočního hadího vidění na úrovni molekul.
|
|
ŽIVOČIŠNÁ ŘÍŠE |
 |
SERIÁL: Zvířata po boku člověka
Michal Andrle (18.06.2010)
Žijí vedle nás, často s námi i pod jednou střechou a většinu z nich chováme pro jejich užitkové vlastnosti. Jde o domestikovaná zvířata, z nichž mnohá jsou našimi společníky už celá tisíciletí. Odkud pocházejí a jak jsme si je vlastně ochočili? Na to vám odpovíme v našem novém seriálu, ve kterém jsme využili nejnovějších vědeckých poznatků.
|
|
PŘÍRODA |
 |
Proč se zvířata koupají?
Milan Koukal (18.06.2010)
Mohutná ropná skvrna, která nedávno zaplavila Mexický záliv, je pohromou nejen pro lidi, ale zejména pro přírodu. Mnoha zdejším vodním ptákům může páchnoucí toxická tekutina poničit peří, naleptat kůži, takže se utopí. Každá ekologická katastrofa výrazně narušuje i ustálené zvyky živočichů, spojené s komfortním chováním.
|
|
PŘÍRODA |
 |
Neviditelní vodní obyvatelé
Martin Janda (18.06.2010)
Snímek pořízený elektronovým mikroskopem ukazuje 5830krát zvětšeného zástupce fytoplanktonu – miniaturní mořské řasy, zvané kokolitka. Tito mrňousové patří mezi nejstarší obyvatele naší planety, oceánem se proháněli již během prvohor.
|
