Necelé 3 cm velcí červi druhu Phragmatopoma californica z kmene kroužkovců (tedy vzdálení příbuzní našich žížal) žijí v přílivové zóně moří. Jelikož je tato zóna střídavě zaplavována a zase odkrývána, budují si na ochranu před predátory pevné schránky.  K jejich stavbě ale nepoužívají vápenec jako jiní mořští živočichové, ale slepují si je z materiálu, který je v jejich okolí k dispozici – písku a úlomků lastur. Jejich schránky vypadají jako drobné, vzájemně přirostlé tunýlky, připomínající při pohledu shora včelí plást.  Celé kolonie pak  tvoří útesy právě  tvaru „pískového hradu“, které dosahují až velikosti osobního auta. Právě podivuhodné fyzikální vlastnosti lepidla, kterým své stavby zpevňují, nedaly spát biochemikům z University of Utah – lepidlo podobné síly totiž lidé zatím nedokáží vyrobit. Mohli by jej přitom využívat zejména v lékařství a to k lepení uštípnutých částí kostí ve špatně přístupných částech těla, například v kloubních spojeních.